Pikao

5. prosince 2017 v 20:01 | Pomeranč |  Má tvorba
čtrnáct let a bejt zase nevinná
bořit mýty v prstýncích dlouhejch vlasů

čtrnáct let a před sebou velkej svět
chci kytici z louky a drobný na kakao

chci kytici z louky a drobný na kakao
z automatu na nádraží
modrý šaty a fialový nebe
sedmikrásky a žádný vrásky a polovinu sebe
ztratit mezi zrnky písku
první cigaretu a pak si čistit zuby
špatný polibky a pikao z tuby
a nanuk co chutná jak žvejkačka
a farinova zatáčka
by mohla bejt místo našeho setkání
procházky v lese a motýlci v břiše
jen tiše
poletují v prostoru
mezi mou rukou a tvojí
a ty se snažíš v hlavě spočítat pravděpodobnost
jestli se navzájem dotknou
spojí

čtrnáct let a spadaný javorový listy
čtrnáct let a zpocený propletený prsty
prstýnky vlasů a kytice z louky
vraťte mi zpátky nevinný roky
 

V sobotu

14. listopadu 2017 v 20:00 | Pomeranč |  Má tvorba
v sobotu neděláš nic jako každý ráno
a vlasy už pomalu
po šamponu prahnou

velkou cenu mají dneska drogy
a možná nestojej nic
pokud najdeš na zemi čtyři srdíčka
z čisté lásky
a z čistého mdma

zase sjetej
nevyváděj
lajna koksu v babyboxu
naučí tě cítit jitřní bolest stejně silnou jako porod spasitele

na rozkaz velitele
polknout, zapít
navnadit bažanty na další válku
nevyváděj

lajna perníku v kurníku
monotónních slepic na cestě do krematoria
diagnóza
interně shnilá
víla

Skoro jako Agatha Christie

30. července 2017 v 23:30 | Pomeranč |  Má tvorba
Neviděli jste moje cigarety?
Zmizely
Během noci
Asi za něčí pomoci
Řekla bych

Bylo jich šestnáct
Předtím čtyři umřely
A já nevím kde mají hřbitov

Neviděli jste prosím moje cigarety?
Na místě činu
Pouze zbraň
Zapalovač
Vám předkládám
Pane hochmistře
Jako důkaz prvý

Kde však vězí vrah
To netuším
 


Anna a Rex

2. října 2016 v 22:12 | Pomeranč |  Má tvorba
Vzdala bych se večeře
Obědu
I snídaně
Jen abych se nemusela koukat
Na svý tlustý tělo ve vaně

Vzdala bych se kytary
Všech svých knih
I přátel
Jen aby ke mě má tlustá prdel
Nevysílala apel

Nechyběl by mi ani sex
Kdybych se dočkala
Velikosti S

Nechyběla by mi láska
Umění
Ani peníze

Tomu už se říká kurva krize

Vzdala bych se i rodičů
Jenže ti už jsou stejně na piču.

Rybenky

25. srpna 2016 v 22:54 | Pomeranč |  Má tvorba
Když chodim v noci na záchod
Potkávám rybenky
Schovávaj se ve spárách mezi kachličkama
A občas vylezou ven
To si s nima povídám
Když nejsou zrovna v tom svým pravostranným labyrintu
Proto chodim v noci na záchod
Abych potkala rybenky

V koupelně u nás bydlej dvě
Jedna je větší
Druhá se za ní furt táhne
Asi spolu pečou

Co já vím, co se těm rybenkám honí v hlavě
Jen se fakt divim
Že přede mnou nikdy neutečou

Kam dál